ZOO ve Slunečnici - hry, sliby a poděkování

Nadešel poslední den přírodovědného a chovatelského tábora „ZOO ve Slunečnici/Slunečnice v ZOO“. Přivítalo nás v něm slunce a bylo tak zárukou splnění daných slibů (pozorování lučních kobylek, hraní oblíbených venkovních her 😉). Než jsme se však vydali do klubovny na „KáČéTé“, museli jsme nakrmit zvířátka ve Slunečnici. Součástí krmení bylo složení jednoduché zkoušky z přírodovědných a chovatelských znalostí. Všichni malí chovatelé zkoušku úspěšně složili 👍👏

Na svačinu jsme se přesunuli do vodácké klubovny. Potom jsme vyběhli ven před klubovnu zaskotačit si a zahrát si vybíjenou (Pamatováka), čertovskou honičku, kterou jsme si přejmenovali na „Ocásky“ a Ivanka nás také seznámila s hrou „Dus, dus“.

 

Jana se na chvilku vytratila, aby se vrátila převlečená za lesního skřítka, ochránce přírody. Měla na sobě plášť ještě celý zvalchovaný od toho, jak si v noci ustlala, nejspíš někde ve křoví 😊 S sebou měla důležitou knihu „Malá tajemství přírody“, plyšového mazlíka Kiwíka, kouzelnou hůlku a pod pláštěm ukrytou tašku s překvapením.

Lesní skřítek Jana, nám vypravovala o tom, kolik chodí do lesa a vůbec do přírody, nezodpovědných lidí, kteří nechávají odpadky ležet kdekoliv po lese, louce, řece, ale i podél cest. Nikomu z nás se to nelíbilo a když nás pak Jana jednoho po druhém zvala k sobě, slíbili jsme slavnostně, že my po sobě, a třeba i po jiných lidech, chceme odpadky uklízet. Po slavnostním slibu nás Jana poklepáním kouzelné hůlky na obě ramena pasovala na „Nadšené ošetřovatele zvířat v ZOO Slunečnice a ochránce přírody“ a připnula nám odznak. Pak jsme si ještě šli pohladit mazlíka Kiwíka a zase se posadili k ostatním.

Po slibu a pasování jsme se dali do skvělého oběda. A po „o“ jsme šli s Ivankou ven a hodnotili celý průběh tábora. No a pak jsme si už zase venku hráli, lítali a řádili.

Jedna skupinka šla s Janou na louku pozorovat hmyz. Měli jsme speciální pozorovací dózičku, na jejímž uzávěru jsou dvě lupy. Mohli jsme si tak opatrně chytit a lupou pozorovat nejen luční kobylky, ale také čmeláka, včelu, můru,… a stejně jako první den jsme viděli krásné zelené saranče.

 

 

No a pak byla připravená odpolední svačina, Matěj ještě nakreslil, jako poděkování pro vodáky, slunečnici, na kterou jsme se všichni podepsali. Chvilka her venku, balení se, loučení se s vodáckou klubovnou a kamarády, dojít na náměstí za rodiči a třeba zase za rok na přírodovědně-chovatelském táboře nebo na kroužku „Chovatel“ ve Slunečnici 😊

Na závěr bych ráda poděkovala paním kuchařkám a vedoucí školní kuchyně z MŠ Gagarinova v Přešticích, které se postaraly o to, abychom měly každý den výborný teplý oběd a často i nějakou mňamku navíc.

Děkuji Michalovi T., který nám oběd každý den vozil.

Děkuji všem rodičům a prarodičům, kteří nám nabízeli svou pomoc a byli ochotni si vzít v práci dovolenou, aby nám mohli případně pomoci.

Velké díky Klárce, která s námi a svým synkem Lukáškem vyrazila na výlet do ZOO a pomohla nám, abychom si mohli výlet všichni pěkně užít a zaskočila tak za Hanku, která náhle onemocněla s horečkami. Hance přejeme brzké uzdravení!

Chci poděkovat Ivance, za její skvělý přístup k dětem i dospělým a její nepřekonatelné vedení zpětné vazby a vůbec vedení dětí.

Také díky všem rodičům a prarodičům, kteří nám svěřili své děti a dovolili nám, abychom se postarali dětem o program a společně s nimi strávili kousek letních prázdnin.

Díky, milé děti, byly jste prima a jestli budete chtít vy s námi zase někam na tábor, my s vámi určitě chtít budeme 😊

A ještě jedno vděčné a srdečné poděkování patří vodákům, kteří nám umožnili, abychom týden mohli využívat jejich klubovnu. Díky Dášo a Michale!

Napsala: Jana

Fotily: Jana a Ivanka